Šestý týden

Můj (zatím) nejmladší - smíšek Artík

Dnes je středa a to znamená, že začínám šestý týden.
Dělala jsem si další kontrolní testík, čárka už je krásně silná a objevila se hned, tak je snad vše na dobré cestě.
Do návštěvy gynekologie chci vydržet ještě aspoň dva týdny. Proto, abych se tolik nebála, se musím stále přesvědčovat, že se Špendlíkovi daří určitě dobře a že se z něj pomalu ale jistě stává embryo. To už je pokrok, za chvilku půjde do školy. :)

V sobotu jsem měla příjemné pracovní odpoledne, jela jsem fotit jedno krásné sedmiměsíční miminko. Moc hezký chlapeček.
Ještě nedávno jsem si myslela, že už mě to miminkování nečeká, že už mám splněno, děti konečně odrostou a já si pořádně odpočinu, ale opět se začínám těšit na to svoje,
i když vím, do čeho jdu a že jsou přede mnou další roky nevyspání...

A jak mi momentálně je? Po ránu se mi dost točí hlava, ale to není nic neobvyklého - nízký tlak mám celý život. A protože jsem nefungovala bez silné kávy, kterou teď musím nahrazovat bezkofeinovou, bývají pro mě rána docela krušná. Odpoledne bývám silně unavená, včera se mi povedlo na chvilku usnout, to je ale výjimka, která se v domácnosti
se třemi dětmi moc často nepovede. A večer se mi dělává špatně.
Na ranní nevolnost jsem netrpěla nikdy, vždy to bylo až večer a vypadá to, že ani toto těhotenství nebude jiné.
Moje chutě na sušená rajčata v oleji a parmazán stále trvají a tak si říkám, jestli nebude Špendlík nějaký reinkarnovaný Ital či Italka. :)

Děsně se mi zhoršil obličej. Okolo nosu se objevil ekzém a dělá se mi hluboké akné pod kůží, které dost bolí. Jsem flekatá, nelíbím se sama sobě, ale potají doufám, že u mě bude platit stará babská pověra, že když čekáte holčičku, bere si vaši krásu. Ano, opravdu bych chtěla, aby byl Špendlík holčička. Měla bych ty děti hezky na přeskáčku: kluk, holka, kluk, holka. I když Eliška je horší než deset kluků dohromady. Ale zas tolik mi na pohlaví nezáleží. Stejně je moje priorita zdravé miminko.

Bojím se nemocí, že něco chytnu teď v počátku a o Špendlíka přijdu. Včera ráno jsme museli se staršími dětmi k doktorce. Je tu listopad, venku inverze a tak na sebe nemoci nenechají dlouho čekat. Dan je nachlazený, do konce týdne bude doma, Elišku pobolívalo dva dny v krku, tak jsem ji taky nechala doma, ale dnes už šla do školy.
Artík se zatím drží, i když si předevčírem stěžoval na bolavé bříško a vypadal unaveně.