Jedenáctý týden

A je po Vánocích...
Bylo to krásné, jak jinak s dětmi. ;-)
Moje těhotenství se zatím vyvíjí tak nějak normálně; zdá se mi, že trochu začínají ustupovat nevolnosti. Bříško už je vidět, prsa tvrdnou...
Celý tento týden jsme se věnovali přípravám Vánoc, takže tentokrát příspěvek kratší...

Veselé Vánoce

Desátý týden

Hurá, Špendlík už není embryo, ale plod! :)
Začínám třetí měsíc našeho těšení na miminko, jsem v desátém týdnu.
Včera jsem volala na výsledky testů: Krev, moč i kultivace - všechno vyšlo na jedničku.
Nachlazení se mi daří ukočírovat, už jsem se dokonce zmohla i k tomu, že to u nás nevypadá tak zle. Ještě však musím vyžehlit hromadu prádla, zabalit dárky a dokoupit poslední důležité maličkosti. Na to je vyhrazen pátek, kdy si vzal Martin dovolenou a tak doufám, že nás ten okolo panující chaos nepřeválcuje a já Vám sem budu moci přidat nějakou tu fotku z předvánočního Brna.

Bohužel Artíkovi se nachlazení zhoršilo a tak jsme museli v pondělí k paní doktorce. Dostal antibiotika, která mu ale okamžitě zabrala
a i když ještě zdaleka není zdravý a huhňá mi tu přes rýbu, už je to zase náš lumpík zlobidlo. Do Vánoc bude určitě jako rybička.

Minule jsem psala o tom, jak Eliška dělala těsto na perníčky úplně sama a nejinak tomu bylo i u vykrajování. Já jsem jen pekla a fotila.

To je pro tento týden vše, příště budu psát až po Vánocích, tak Vám všem přeji, ať se Štědrý den vydaří, krásné zážitky s Vašimi blízkými, žádné nemoci, plno lásky a samozřejmě i bohatého Ježíška. ♥

Devátý týden

Trošku opožděně píšu další týdenní reportáž z našeho očekávání. Blíží se Vánoce, shon je znát všude.
Navíc jsem i já podlehla bacilům, které na mě děti prskají už skoro dva týdny.

Včera jsem konečně dostala těhotenskou průkazku a další fotečku Špendlíka. Ta ale není tak povedená jako ta původní, proto ji sem
dávat nebudu. Každopádně prcek za ten týden a kousek pěkně vyrostl, už má víc jak dva centimetry.
Byla mi odebrána krev na milion testů, zavolat mám v úterý. S paní doktorkou jsme také probíraly můj věk a mé nemoci, léky, které beru a byla mi doporučena amniocentéza. Už jsem se objednala na ultrazvuk ve třináctém týdnu a schůzku s genetičkou, která rozhodne,
co a jak.

A jak se nám daří? No, doufám, že miminku dobře, mně trochu hůř. V noci nemohu spát a přes den jsem neskutečně unavená.
Takže se mi tu kupí práce, je tu dost nepořádek, prádlo jen peru, ale nestíhám poklízet a mám z toho dost depku. 

Už se nevejdu do žádných oblíbených kalhot, je to dost nepříjemné, ale co nadělám...
Prostě mi roste pupík (i prsa). ;-)

Před pár dny jsme s Eliškou dělaly (teda dělala Eliška, já jen radila a fotila) těsto na perníčky, které má rádo zaležení, takže se na něj plánujeme vrhnout zítra. Chtěly jsme už dnes, ale nezbyl čas.Mám radost, jak jí to jde, už je naprosto samostatná, co se pečení týče.
A protože se mi opravdu nechce dávat sem jen jednu úvodní fotku, tady je malá koláž z Eliščina snažení:

Doufám, že se mi nachlazení nerozjede do vážnějších obrátek, zatím se to dá zvládat bez léků, jen s čajem, medem a citronem,

ale někdy ta příšerná bolest hlavy stojí za to... Snad se bacilů brzo zbavím a Vánoce proběhnou tak, jak mají.

Pro tento týden končím, krásný zbytek adventu přeji. 

Osmý týden

Hurá, je to potvrzeno!
Dnes jsem poprvé viděla naše miminko a jeho tlukoucí srdíčko.
Špendlík má centimetr a zatím to všechno vypadá dobře. Na další kontrolu a zároveň na krev jdu za deset dní, a pokud bude i nadále všechno tak, jak má být, dostanu průkazku.
Teď je mi hej, jsem šťastná jak blecha, ale pár dní zpět a dnes ráno to byl docela děs. Strašně jsem se bála. Fakt.
Už jednou jsem si prošla zamlklým potratem a nechtěla jsem to zažít znovu. Ale teď to vypadá nadějně a určitě to bude dobré i nadále. Jen se musím ochránit před nemocemi. Dan a Eliška jsou totiž nachlazení, oba mi tu kašlou a smrkají o sto šest, a tak se prolívám čajem, citronem a med jím po lžičkách a zatím (ťuk ťuk) se držím...
Dnešní příspěvek je krátký, chaotický, ale snad mi to prominete; jsem plná dojmů, emocí a tak a občas se přistihnu, že nevím, co dělám... Prostě euforie :)